neděle 22. září 2013

Mrcha klamavá reklama!

Aneb to se takhle těšíte dle pozvánky, plakátu i harmonogramu, na modely, helikopotvory (vrtichvosty), modýlky letadel, historická letadla, malou aviatickou šou a vůbec podle do modra laděného prospektu, docela dobrou zábavu.

Těšení bylo obrovské, nakonec jsme na akci jeli ve třech, s tím, že se navzájem budeme hlídat před zbytečnými nákupy hraček a stroječků, které bychom později svým ne-zrovna-umným zacházením ničili v katastrofických leteckých nehodách.

čtvrtek 19. září 2013

Potřebuju koníček

Jak nejlépe začít den, než pořádným problémem? A k tomu naprostým neuznáním širým okolím? Ano není nad to cejtit kudlu v zádech, to hned nakopne den.

úterý 17. září 2013

Duna: Duna

Koření musí proudit!
Jedna z nejlepších knih, kterou jsem, kdy (a především jako malé okřídlené cosi) četl. Ano už je to opět delší doba, ale můžu za to, že některé knihy jsou tak dobré, že si to zaslouží?




Duna
Frank Herbert
Baronet – 2006
Překlad: Jindřich Smékal, dědicové a Karel Blažek
Počet stran: 640
Cena: 329 (V současné době je výprodej u Dobrovského a všechny výtisky duny lze sehnat za 49Kč – snad mi bude reklama odpuštěna)


Duna: Duna je považována za první knihu velmi proslavené sci-fi ságy, která si zasloužila již několik filmových zpracování. Skalní fanoušci ji nazývají původní Dunou, a to především pro to, že se od ostatních knih dost liší. Osobně si troufám říct, že Duna není jen sci-fi., Je velmi dobře naroubovaná s fantasy a to především v porovnání s ostatními knihy série.


Rod Atreidů přebírá pouštní planetu Arakis, známou též jako Duna, jako své pololéno po rodu Harkonnenů. Arakis je důležitá tím, že je to jediné místo, na kterém se vyskytuje zvláštní droga zvaná Koření - Melánž. Ta je důležitá pro celé impérium. Těžbu Koření však znemožňují místní červi.
Po přesídlení rodů Atreidů se vše dává do pohybu. Mladý pan Paul se stává středem mnoha politických frakcí a co hůř, může se z něj stát prorokovaný Kwizats Haderach, Muž schopný putovat svými minulými životy a výsledek genetického programu Benne Gesesritu.

Po vraždě Paulova otce vévody Leta I. na Arakis zaůtočí spojené síly vojsk zrádného Vladimíra Harkonnena a po moci lačnícího císaře Shaddama IV.. Paul se svou matkou Jessikou, zrádkyní Benne Gesseritu, prchá do hluboké pouště, kde se připojí k místním a tajemným fremenům. Paul si vybere nové fremenské jméno, které se stává symbolem proroctví a  pod vlivem svých vizí si dělá zálusk na post nového císaře Impéria.

Příběh Duny je zasazen do daleké budoucnosti (podle odhadů asi 10 191 let od prvního dobývání vesmíru). Jak jsem již psal víše, jedná se především o sci-fi, ale tak dokonale propletené vlastní mystikou a odkazy na vzdálenou historii, kultury i náboženství staré Terry, že si dovoluji prohlásit, že je vyprávěna jako fantasy. Svět je komplexní a logický. Míchá se zde akce, dobrodružství s politickými intrikami a tajemnem, i když uměle vytvořeným jistými frakcemi.
Krásnou zvláštností je, že ač se jedná o cestování vesmírem, svět je popsán jako steampunkový, zákaz myslících strojů po velkém služebnickém džihádu způsobil, že jako počítače zde fungují speciálně vycvičení lidé, ovlivnění a dopování melánží. Od výpočetních záležitostí, až po navigování zakřiveným vesmírem.


Zajímavým zpestřením jsou citace z vymyšlených historických knih, které jistým způsobem parafrázují, nebo navazují na děj další kapitoly. Je to osvěžující, neruší to, nevyzrazuje děj, ale spíše láká. Navíc to dodává na autentičnosti a čtenáře to do knihy přímo vtáhne.


Tato kniha je skvělou volbou pro všechny čtenáře a to nejen pro milovníky žánru sci-fi. Je čtivá, má spád, umí překvapit a podle mně stále, ani v současné době, nemá obdoby.




Doporučení: To je snad povinnost přečíst. Jak je možné, že v rámci moderní literatury, se o ní neučí ve školách?

pondělí 16. září 2013

Knihy budou, my ne.

Brzy opět začne škola a Ona se až neskutečně těší a co hůř, jí to snad baví! Nechápu to, občas mi přijde, že jsem její dokonalí protiklad, teda, až na to, že jsem v podstatě taky záporák. A k tomu ještě horší a zlejší. Ale já mám ze zásady ke škole odpor. Radši budu svůj čas využívat konstruktivně než sedět zavřený v místnosti s dalšími individui které ještě navíc nemůžu vystát. Nejsem vůbec společenský. Jsem doslova vlk samotář. Mnohem raději čtu, nebo hraju hry, což sice ona taky, ale během školy se samozřejmě bude věnovat odborné četbě a hry půjdou stranou. A týrat tím bude samozřejmě všechny okolo včetně mně. Začínám ji nenávidět. Ale úspěšně se mi ji daří zaměstnávat na tolik, že některé povinnosti nestíhá. Přiznávám se, mám z toho škodolibou radost.