Aneb to se takhle těšíte dle pozvánky, plakátu i
harmonogramu, na modely, helikopotvory (vrtichvosty), modýlky
letadel, historická letadla, malou aviatickou šou a vůbec podle do
modra laděného prospektu, docela dobrou zábavu.
Těšení bylo obrovské, nakonec jsme na akci jeli ve třech, s
tím, že se navzájem budeme hlídat před zbytečnými nákupy
hraček a stroječků, které bychom později svým ne-zrovna-umným
zacházením ničili v katastrofických leteckých nehodách.
A já se těšil ještě z jednoho hlavního důvodu, kamkoliv
jedu, ač se jedná o jakoukoliv akci, vždy to beru jako exkurzi po
žrádlo-stáncích a těším se, jaké dobroty ochutnám tentokrát.
Jak já se těšil na langoše! A když je parkovné jen padesát
korun a vstup dobrovolný, je touha utrácet za dobré jídlo a
skvělé hračky ještě větší.
Po příjezdu na místo konání, jsme byli celkem překvapeni, že
po nás parkovné nikdo nechce. Očividně po nikom. Žertovali jsme
tedy na téma, že to buď přehodili, nebo se někomu z pořadatelů
pěkně prohne peněženka, za to, že zapomněli vybírat. Vesele si
tedy zaparkujeme a hurá na šou!
Ale ejhle u vchodu stojí skupinky v oranžovém a cosi dalšího
oranžového rozdávají. Po bližším ohledání po hrudnícíh,
zjišťujeme, že tito jedinci rozdávají letáky a jiné předměty
jakožto propagace ČSSD. Dost neohrabaně se po sobě díváme a
když zjišťujeme, že vstupné po nás nikdo nechce, s mohutným a ostražitým
rozhlížením statečně postupujeme dál.
Ale jaké překvapení (či utvrzení nejhorších obav) nás
čekalo. Ano historická letadla tu byla, dokonce i větroni (modýlky
a modeláři však nikde). Nalevo jeden vrtulník a uprostřed toho
všeho oranžové stánky a oranžová auta s tvářemi našich
politiků z naší oranžové strany!
Tohle je předvolební kampaň!
Humor nás přešel a mně jakožto „nucenému“ studentu
politologie se udělalo i mírně nevolno. Do toho začali proslovy
hlavních lídrů a „jmen na kandidátce“. Udělalo se mi poněkud
více nevolno.
Ale co, když už jsme tu, kouknem aspoň na ty letadla. Přes ten humbuk u letadel stejně nebude nikoho slyšet.
Koukli! Viděli jsme par startů, pár ultra lehkých historických
letadel, jeden bambusolet. A počkali jsem si na vypuštění větroně
z tažného lana. Pak jsme usoudili, že to stačí, ale že bychom
mohli zkusit ten gulášek z armádní polní kuchyně, co tam tak voněl.
A jako správný kabrňák jsem se rozhodl své společníky
pozvat. Vystáli jsem frontu objednali gulášky a... a nic
neplatili, předvolební kampaň...
„Díky za guláš, volit vás stejně nebudu.“
Guláš byl dobrý, o tom žádná. Jen mi pořád nejde do hlavy,
jak a proč modrý plakát (na kterém při zpětném ohledání jsou
dokonce bílé holubice) může souviset s předvolební kampaní
ČSSD, aniž by o tom na něm byla jediná zmínka. To je prosím
sprostá kamufláž!
Ale nakonec je vše dobré. Po návratu domů jsem dostal hromadu
domácích (kynutých a kompletně uhňácaných) langošů.
Žádné komentáře:
Okomentovat