čtvrtek 19. září 2013

Potřebuju koníček

Jak nejlépe začít den, než pořádným problémem? A k tomu naprostým neuznáním širým okolím? Ano není nad to cejtit kudlu v zádech, to hned nakopne den.



Mezi lopatkami to pořádně tlačí a já propadám melancholické depresi. Gramofon mě uklidňuje starou melodií a šuměním jak jehla přejíždí po podrápané, porcelánové gramofonové desce. Z venčí je mi mizerně, ale uvnitř se rozprostřelo jaké si vakuové prázdno. S cigaretou v ústech a s pohledem na kořeněnou medovinu mě napadá námět na povídku. Nebude hezká. Inspirace noční můrou je silná. Nejlepší nápady mám vždy těsně před usnutím, nebo okamžitě po probuzení, škoda jen, že než si stihnu udělat poznámky spousta důležitých detailů se vypaří i s ospalostí.


Měl bych se věnovat jiným věcem, ale nějak se nedokážu soustředit. Zkoušel jsem se odreagovat nějakou manuální záležitostí. Bohužel manuálně zručný nejsem, takže tento pokus akorát přilil olej do ohně. Nebo možná spíš přidusil už tak slabě doutnající uhlíky.
Měl bych se naučit něco užitečného.

Tkalcovský stav nemám kam dát. Co kdybych se naučil vyšívat?

3 komentáře:

  1. Já... zírám? Teda, moc často se mi to nestává, většina internetových pisálků žije v domnění, že z nich jednou vyroste novodobý Sheakespeare, ale většinou skutek utekl. A tady bych i ocenila delší souvislejší text, klidně nehezkou povídku, přeci jenom jsme z dětských románů už vyrostli.
    Situaci s inspirací znám, klimbání mezi realitou a nevinným spánkem tvoří ty nejlepší nápady, které ale mizí tím přechodem, nejspíše jejich místo není v časoprostoru, kdo ví...
    Co říci více?
    Jen tak dál.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A hlavně hledat a nevzdávat se...
      (Takhle to vypadá, když někdo píše, a pak myslí.)

      Vymazat
    2. Časem přidám i snad nějakou svou tvorbu. Až se trochu více osmělím. Nechci si hned odehnat potencionální možné čtenáře. ;-)
      A děkuji za povzbuzení.

      Vymazat